Blog
ŽIDÉ A UKRAJINA?
10.06.2014 15:49ČEHO SE BOJÍ US-ARMY
09.06.2014 21:38Voda a politici jednající v zájmu lidí a měst
02.06.2014 17:40Voda a politici jednající v zájmu lidí a měst
Vážení členové orgánů Vaku Zlín a zastupitelé a občané,
29.5. byl zastupitelům města Kroměříž zaslán dopis České infrastrukturní. Svým obsahem jde velmi dobře propracovanou manipulaci, jenž má vyvolat strach, zmatek a odvést pozornost zastupitelů a lidí od skutečného cíle. Tím je VYDĚLAT na úkor měst, obcí a lidí. Dopis ČI obsahuje jednu důležitou informaci a tou je:
„Nejpodstatnější je ovšem skutečnost, že ovládající osobou společnosti Česká infrastrukturní je PENTA INVESTMENTS“
Když víte, kdo je kyperský „investor“, tak již víte, co je jeho skutečným cílem ve Vaku Kroměříž.
INKASOVAT, CO PŮJDE OD OBČANŮ A Z VAKU KROMĚŘÍŽ
Pokud to půjde, tak Vak Kroměříží čeká podobný scénář jako Severomoravské vodovody a kanalizace, a.s., které byly doslova „vydojeny“? Vše proběhlo zcela legálně díky tomu, že města rezignovala na obranu svého postavení ve vodárně. Lidé na Severní Moravě na to dodnes doplácí. Z SmVaku, odtekly miliardy korun, které předtím nashromáždili v SmVaKu obce, přes vklady infrastruktury a nerozdělené zisky (vytvořené z plateb občanů za vodné a stočné).
Co zajímá PENTU? PENÍZE !
Nevěříte?
Co z toho plyne pro města, obce a lidi ?
Uvedu podobenství, které vystihuje to, co se děje. Určitě znáte akce ŠMEJDŮ, kteří slibují, nabízí, manipuluji a pak zkasírují důvěřivé důchodce. Na počátku vše vypadá nádherně a na konci tu „nádheru“ lidé několikanásobně zaplatí. Pokud se lidé brání, tak ŠMEJDI přejdou vyhrožování. Ty, co zastraší, opět zkasírují. Aby k tomu mohlo dojít, se musí ŠMEJDI nejdříve dostat přímo do domova důchodců a dovnitř je musí pustit někdo zevnitř.
Situace ve Vaku Kroměříž je podobná. Kyperský „investor“ se snaží dostat do „domova důchodců“. Města a obce dnes vlastní ve Vaku Kroměříž více než 90% podíl a rozhodují o všem. Aby tomu tak bylo i nadále, je jedinou cestou žaloba Vaku na neplatnost smluv s ČS. Tím zajistíte, že akcionářská struktura bude zachována tak, jak je to ve stanovách Vaku Kroměříž. V opačném případě o vliv ve Vaku města nakonec přijdou a „na konci tu nádheru lidé několikanásobně zaplatí“.
Pokud obce jednají v zájmu lidí, jsou schopny ubránit svůj Vak. Šlo to v Přerově, Pardubicích, Náchodě, Hodoníně, Vsetíně atd., tak to může jít i v Kroměříži.
VIDEO: Vak Přerov
Jediné, co může přinést ztrátu obcí nad vodárnou je kolaborace politiků, jejich politikaření a s prominutím jejich „lenost“. Každý ústupek posílí nájezdníka, který má zcela jiné priority než města, obce a lidé. Půjde to jako když se kácí domino:
Obce Holešov, Hulín, Bystřice mají možnost a vlastně i povinnost bránit svůj majetek. Politici, ani vedení vodárny, nemohou a nemusí stát u stěny, s rukama nahoře a srdcem v kalhotách.
Neříkají vám celou pravdu:
- Soudy odmítly projednávat žaloby na neplatnost smluv mezi ČS a městy Hulín, Bystřice, Holešov, protože, dle názoru soudu, osobou oprávněno podat takovou žalobu je město, kt. smlouvu uzavřelo a poté samotná vodárna Kroměříž, jejíž stanovy a tím i zákon, smlouvy obcházejí. Důvod je tedy technický nikoliv obsahový. Názor soud mám.
- Od roku 2014 existuje rozsudek, který předběžnou otázku platnosti smluv s ČS posuzuje ve Zlíně a ten jasně stanoví, že smlouvy mezi městy a ČS jsou neplatné pro obcházení zákona. Stačí, když žalobu podá Vak Kroměříž a celá bublina ČESKOU INFRASTRUKTURNÍ A PENTOU končí. Žalobu jsem podával a rozsudek soud mám a znám.
- Když se „kupuje“ od obcí, tak akcie má hodnotu 160 Kč a když tytéž akcie prodávají obcím či vodárně, tak totéž má hodnotu 1287! Krásná ukázka, jak se z veřejných rozpočtů a lidí dělá dojná kráva, pokud to politici dovolí. Subjekt stojící za ČS dnes tvrdí, že akcie mají hodnotu 1287 Kč/akcii a městům chce za ně zaplatiti pouhých 160 Kč/akcii!Velmi pěkná manipulace, která pokud není manipulací nyní, tak jí byla v letech 2002-2003 při tom, kdy s nimi ČS uzavírala smlouvy s městy a obcemi o koupi akcií za 160 Kč. Účetní hodnota akcií, z které „ČI“ nyní odvozuje hodnotu akcií Vaku Kroměříž, byla v roce 2002, kdy ČI nabízela městům odkup akcií za 160 Kč/akcii přes 1225 Kč/akcii.
- Kyperští „investoři“, resp. aktivity, které provádí ve vodárnách v ČR i na Slovensku jsou již léta hledáčku Bezpečnostní informační služby (BIS) a Slovenské informační služby (SIS). Jejich pohled na aktivity „Kyperských firem“ v ČR a SR rozhodně není pozitivní. Názor BIS je možné najít ve výroční zprávě za rok 2012 a pro veřejnou správu i lidi je to zdroj informací rozhodně důvěryhodný. Informace o tom, jak funguje Penta funguje, popisuje také kauza GORILA.
Spolupráce s městy
Léta poskytuji zastupitelům měst a obcí a vodárnám, resp. členům orgánů vodáren poradenství a konzultace, což umožnilo řadu vodáren před nájezdníky ubránit. Váš soused Vak Přerov je toho důkazem. Jak spolupráce může vypadat? Zjistíte na www.vodalidem.cz/#konzultace.
Budou-li politici přešlapovat na místě nebo budou-li politikařit místo toho, aby táhli za jeden provaz, tak Hadi v oblecích postupně zrealizují, jak „vkročení do domova důchodců, tak neodolatelný prodej bezcenných tretek seniorům“. Pomoc městům tímto nabízím.
„Svět je nebezpeční místo k životu: Ne protože jsou lidé špatní, ale protože většina lidí proti špatným lidem nic nepodnikne…“
Albert Einstein
S pozdravem
Ing. Radek Novotný
www.facebook.com/Vodalidem
Prof. PaedDr. ThDr. MUDr. et MUDr. Jaroslav Maxmilián Kašparů, Ph.D., dr. h. c.
19.05.2014 12:15Jaroslav Maxmilián Kašparů
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. PaedDr. ThDr. MUDr. et MUDr. Jaroslav Maxmilián Kašparů, Ph.D., dr. h. c.
Jáhen
Max Kašparů před dveřmi kostela v rodné Žirovnici.
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze českobudějovická
Zasvěcený život
Institut od roku 1984 premonstrátský sekulární institut
Osobní údaje
Datum
narození 14. května 1950 (63 let)
Místo Žirovnice
narození CZE Česká republika
Potomci Bernadetta a Terezie
Povolání psychiatr a pedagog
Ovlivněn Tomášem Halíkem
Známý díky držení nejvyššího počtu vysokoškolských titulů v České republice k roku 2012; esperantista
Významné
dílo duchovní literatura Prof. PaedDr. ThDr. MUDr. et MUDr. Jaroslav Maxmilián Kašparů, Ph.D., dr. h. c.,[1][2] jako spisovatel známý též pod autorským jménem Max Kašparů[3], (* 14. května 1950 Žirovnice) je český psychiatr, pedagog, premonstrátský jáhen a esperantista. Působí v Pelhřimově. Je autorem duchovní literatury. Je externím spolupracovníkem Českého rozhlasu, kde pravidelně vystupuje v pořadu Jak to vidí.[4] Příležitostně vystupuje také v pořadech České televize.
O autorovi: Max Kašparů je spisovatel, premonstrátský diákon, psychiatr, esperantista a autor dvaceti esejistických knih přeložených i do polštiny, italštiny a francouzštiny.
Co se stalo s naší dobou?
Zažíváme vážnou krizi? Proč mají najednou lidé pocit, že se něco zlomilo, a cítí se zklamaní? Co nás v budoucnosti čeká? Dnes pohledem autora, který zná českou duši přímo zevnitř.
Každý student lékařství je už od prvního ročníku studia veden svými profesory k tomu, aby si u každého pacienta položil dvě zásadní otázky - proč a jak. Proč má nemocný potíže? Otázka diagnostická, která vede k určení choroby. Jak ji léčit? Otázka terapeutická, hledání cesty k uzdravení. Je-li naše společnost nemocná, a ona bezesporu nemocná je, klademe si obě otázky všichni.
Až na několik vrcholných politiků, kteří mají většinou jiné starosti, než jaké musí řešit lid obecný.
Ovšem co hlava, to názor. Jedni ze současného stavu obviňují komunismus, jiní konzumismus, další neoliberalismus nebo hédonismus.
Z mého pohledu nepůsobí v této zemi tajemné abstraktní -ismy, ale hlavně tři silně zhoubné choroby. Ztráta studu, rozvoj společnosti bez respektování přirozených společenských norem a z obou předchozích plynoucí pocit tíživé bezmoci. Diagnóza "Žijete v zemi, kde nic není hanba!" Těmito slovy zhodnotil student z Asie svůj roční pobyt v České republice. Čím kratší, tím výstižnější bylo jeho hodnocení klimatu v naší zemi. Měl pravdu.
Z české kotliny se kamsi vytratil stud.
Pojem hanba je dnes už srozumitelný málokomu.
Dítě se nestydí zesměšnit učitele, muž se nestydí opustit ženu a děti kvůli milence, potomci se nestydí zvednout ruku na své rodiče, není žádnou hanbou žít jako parazit nebo veřejně propagovat zlo.
Proč by se tedy měli politici ve službách mafií stydět lhát, krást a podvádět? Svoji velikou vinu na tomto stavu mají také ty sdělovací prostředky, které z banality dělají tragédii a z tragédie banalitu.
Žijeme v době, která propaguje nosit všechno naruby.
Normy chování nám prezentují svým nenormálním chováním duchaprázdné celebrity všeho druhu.
Ony totiž zaujaly místo jako vzory po moudrých básnících a osvícených autoritách, do kterých by „moderní český sjednocený Evropan“ už ani nekopl. Z pořadů některých televizních stanic, které by měly kultivovat lidskou duši a zjemňovat smysl pro krásu, pravdu a dobro, teče většinou krev, adrenalin, testosteron...
Z této skutečnosti chápu, proč se užívá termín televizní kanály. Kdykoli stojím jako soudní znalec z oboru psychiatrie u soudu, který projednává činy mladého delikventa, mám skoro pokaždé tendenci na lavici obžalovaných posadit systém, který vládne v této zemi a jehož jsou mladí lidé obětí.
Ale koho to zajímá? Politiky v žádném případě! Ti mají jiné starosti. Stávající garnituře jde o to, aby se ve službách různých mafií udržela u moci co nejdéle jakoukoli strategií,
a ti, kteří mlsně hledí na jejich místa, hledají taktiku, jak by je mohli vystřídat.
Bez onoho přežitku, kterému se říkávalo stud. Obyčejní smrtelníci v této zemi trpí oprávněnými pocity nespravedlnosti a křivdy, ale parní válec politiky a byznysu si vesele jede dál. A proč by ne! Sliby, fráze a široké úsměvy těch (všeho)schopných z předvolebních plakátů tak snadno a rychle shoří pod jeho kotlem. A nikdo se opět za nic nestydí.
Navrhoval bych celospolečenskou infuzi studu a vybraným jedincům implantovat svědomí.
Obojí bude obtížné, protože v prvním případě už těžko nahmatáme zlozvykem zkolabované žíly a ve druhém už nerozřízneme politikařením zkamenělou hroší kůži. Místo domu barabizna Pokud chtěl kdysi zedník postavit pevné a rovné stavení, potřeboval k tomu kromě kamenů a cihel ještě maltu a olovnici. Maltu, aby držela pohromadě jednotlivé kameny a cihly; olovnici, aby stěny byly rovné.
Stavitelé moderní polistopadové společnosti začali sice ke stavbě používat ekonomické kameny a právní cihly,
tedy stále nové a nové zákony a předpisy, ale absolutně odmítli používat pojivo a ctít svislou rovnou stěnu.
Kladou cihlu na cihlu bez malty, která se míchá z pokory, štědrosti, přejícnosti, mírumilovnosti, cudnosti, střídmosti a činorodosti.
Dřív se této pojivové směsi říkávalo sedm hlavních ctností.
Z olovnice, která se řídí přírodním zákonem gravitace, si udělali kyvadlo.
Co bylo kdysi jednoznačným tabu, pyšně rozkmitali moderním relativismem.
Mimo jiné je u staveb běžné, že se kameny dávají do základů a cihly na ně.
Tedy zákony jsou nad trhem, ale u českého projektu je tomu naopak. Trh jako by byl nadřazený zákonům.
Oč má u nás trh silnější zuby, o to bezzubějšími se stávají zákony.
Bez malty a s kyvadlem v ruce se dá postavit leda tak barabizna. Tolik k diagnóze. Terapie Co s terapií? Jsou dvě řešení.
Buď to nepovedené stavení zbourat, anebo z něho zavčas utéct. V prvním případě by šlo o revoluci, ve druhém o emigraci. Pokud bych jako léčebnou metodu navrhl revoluci, mohl bych být zažalován za trestný čin poškozování cizí věci. Skutečně cizí věci.
Obávám se totiž, že už nám v této zemi nepatří ani ta vratká barabizna.
Pokud bych navrhl terapii emigrací, může mi být položena otázka, kam utéct.
Do některého evropského státu určitě ne, protože evropský dům opravují ti samí architekti, kteří nám pomáhali s projektem stavby oné vratké chatrče.
Staví také bez mravnosti a s kyvadlem v ruce. Možná by se vyplatilo prchnout za asijským studentem do té země,
kde ještě nevyhynul stud. Třetí chorobou je epidemicky se šířící pocit bezmoci.
Nějak se v něm začínáme postupně utápět všichni.
Jednou za několik let je nám sice hozen záchranný člun v podobě voleb, ale brzy se ukáže, že i on je děravý. Frustrace vystřídá depresi, zklamání vystřídá bezmoc.
A právě ona bezmoc spojená s pocitem bezvýchodnosti je silně nebezpečná.
Trvá-li dlouho, začne se měnit v agresi. A ta tady již je. Dokonce i mezi školními dětmi lze zachytit její silný nárůst.
Buďme ovšem upřímní a nestěžujme si jen na ty nahoře. Zavinili jsme si to i my sami, když jsme přijali převrácený životní styl, který nám našeptává: "Žij bohatě navenek a chudě uvnitř!"
Pokud neprovede náš národ proměnu a nezačneme žít bohatě uvnitř a chudě navenek, nemáme šanci...
Potom i mně samotnému nezbude nic jiného, než abych zamkl ordinaci, přestal diagnostikovat, navrhovat terapie a utekl se schovat. Rovnou mezi šílence.
Nebude v tom ani trochu zbabělosti a nebudu tam sám.
Bez vnitřní proměny a bez pokání tam skončíme brzy
KALOUSKU, MÁTE PRAVDU, JSME PRASATA!!!
13.05.2014 12:37ZAJÍMAVÉ VAROVÁNÍ
13.05.2014 11:13VÁŽENÍ PŘÁTELÉ.
Dnes jsem byla na jednání, o kterém nesmím nikomu nic říci. Jenže já nedokážu vědět a mlčet, když
vím o tom, jak se z nás dělají hlupáci. Možná to odnesu, ale musím Vám napsat pravdu a Vy ji šiřte dál.
Dověděla jsem se proč musela Klára Samková opustit kandidátku v ÚSVITU. Ona prý vyhrála nějaké soudy
s evropskou unii. Je velice neoblíbena v JUSTICI. Proč? HÁJILA PRÝ CHUDÉ LIDI ZDARMA. Za to musela hájit
cikány v mačetovém útoku. To prý měla nařízeno! Pomáhala lidem, ze kterých právníci tahali peníze a nepomáhali
jim, když to bylo podplaceno. Za to, že odkoupila dluh od Č.SPOŘ. pro svého klienta, prý bude mít ještě problém.
Běžně se to dělá tak, že právník odkoupí něčí dluh a nechá na něm vydělat soudy a exekutory. TO ONA VYNECHALA.
Dověděla jsem se také, že se na ÚSVIT připravuje opět něco, čím by ho zlikvidovali. Když jsem se ptala PROČ?
Bylo mi odpovězeno abych se podívala na jejich program. /Stáhla jsem ho a máte to v příloze./ Došlo mi to!
Vždyť oni chtějí ODVOLATELNOST POLITIKŮ,JEJICH HMOTNOU A TRESTNÍ ODPOVĚDNOST. PROKÁZÁNÍ
PŮVODU MAJETKU A NAVRÁCENÍ NAKRADENÉHO. ZMĚNU EXEKUTORSKÝCH ZÁKONŮ, SPRAVEDLNOST.
V EU CHTĚJÍ ZASTAVIT OHROŽENÍ SUVERENITY ČESKÉHO STÁTU. JSOU PROTI IMIGRACI NEPŘIZPŮSOBIVÝCH
OBČANŮ ZE ZÁPADU. Proti tomu už byla Bobošíková. Podařilo se jim ji zlikvidovat. NEPUSTÍ SI TAM PŘECI DALŠÍ
KOČKU, KTERÁ BUDE CHYTAT MYŠI CO NÁS MAJÍ ZLIKVIDOVAT!
Plánů a názorů našich politiků jsem si vyslechla dost a je mi s toho zle. Jediné co můžeme udělat, je nepovolit další
podvody vládních činitelů, včetně JUSTICE A JÍT K VOLBÁM! NEVOLIT NIKOHO ZE STRAN, KTERÉ TAM UŽ BYLY.
UKÁZAT VLÁDĚ, ŽE NEJSME TAK HLOUPÝ, JAK SI MYSLÍ A NEDAT JIM MOŽNOST NÁS DÁL PODVÁDĚT.
Proto jsem se rozhodla Vám alespoň něco o tom napsat a Vy to posílejte dál. Vymažte prosím moji adresu před dalším
přeposláním. Ti co jsem si je vyslechla jsou přesvědčeni, že si to nechám pro sebe. NEMOHU MLČET!!!
JAK BYLO PŘED ROKEM 1989
11.05.2014 07:53Jak vysvětlit děckam vyvoj od listopadu 89
Kdysik davno, na koncu osumdesatych let minuleho stoleti byl ve středni Evropě škaredy, šedivy, zadratovany tabor, kery se jmenoval Čechaj. Okolo měl ostnate draty, aby vězni nemohli zdrhnut ven, bo před tym, než byly ty draty natažene, se každodenně stavalo, že ten, kery se podival ven, se už zpatky do tabora nechtěl vratit. Draty držely vězne pěkně po kupě, ale oficialně to nebyly draty proti vězňam, ale naopak proti zradnym emigrantum, keři by mohli narušit pohodu uvnitřku tabora.
Tabor fungoval dluho, fajně a efektyvně a všeci byli spokojeni, bo gulaša bylo dost a pivo bylo levne. Ale synci, keři cely tabor vedli, postupně zjistili, že za hranicema tabora to je take hezči a barevnějši, a tuž přemyšlali, jak to zrobit, aby aji oni se mohli žit tajak ty prasata v žitě mimo ostnate draty tabora. A tak se rozhodli, že zavedu ten barevny svět aji do svojeho tabora, a naplanovali sametovu revolucu.
Vězni byli překvapeni, bo do te doby je nikdo nepušťal ani k dratum, a fčil si na ně mohli neenem sahnut, ale dokonce je mohli začat střihat, bo už nebyly pod prudem. Synci z vedeni prud včas vypnuli, a dohodnuli se s předakama vězňu, jak to zrobit, aby se nikomu nic nestalo. A předaci vězňu byli nadšeni, jak to všecko fajně ide, jak se všeci naraz maju radi a všude v taboře byla přikazana pravda a laska. A jeden z předaku byl všema grupenfyrerama jednomyslně zvoleny za noveho šefa celeho tabora.
To bylo radosti! Po hlavnim baraku celeho tabora se jezdilo na kolobkach, kupily se nove hodiny, z taborove žumpy byly propuštěne všecky prasata, aby mohly volně pobihat mezi obyčejnyma vězňama a aby je tak pozvolna připravili na to, že prasat a prasaren bude přibyvat. Novy šef zaručil starym grupenfyrerum beztrestnost, a stary nazev tabora "Praci ke svobodě" byl vyměněny za nove, fajne totalitni heslo "Nejsme jako oni".
Novy šef tabora brzo zapomněl, že byl ještě nedavno vězněm, a velice brzo se dohodnul s novyma šefama v koženych galatach. A kdo se mu nelibil, toho humanytarně vybombardoval.
Ale vězni byli nadšeni jak cyp, bo se poprve v životě podivali za prostřihane draty tabora a zjistili, že venku to fakt neni take šedive tajak v Tschechei. A tak se podivali za draty, ale hodně rychle se zase vratili, bo sil ubyvalo, přidělenych listku na potravu moc nebylo, a tež se styděli za svoje šedive taborove hadry a přiděly plechovek.
A vězni byli nadšeni aji proto, že už nemuseli chodit na dva roky na vojnu. Cela obrana tabora vlastně zkrachovala. Draty se prostřihaly, a každy mohl do tabora vlezt a zebrat si, co chtěl. Obrana přestala existovat. Ale vězňum to nevadilo, byli radi, bo fčil mohli cele dny ležet, čumět na kisňu a hledět na nove medyjalni hvězdy s velkyma kozama, na kriminalniky, z kerych naraz byli velci koženi synci a na reklamy na mezinarodni zboži, kereho bylo v taboře vlastně vždycky dost, enem bylo blbě zabalene.
A pak novi šefove tabora vymysleli, že všecky cihlove baraky, aji apelplac, aji stražni věže budu zprivatyzovane. Enem rodinne střibro z teho vyčlenili, bo na to už vymysleli lepši privatyzačni metodu. Myšlenka byla, že každy by měl mět pravo vlastnit kusek tabora, bo tym padem budu všeci bohatši a budu moct platit novym šefum větši poplatky pod nazvem daně. Řikali temu solidarita ze socijalně slabyma.
A tak si vězni pod vlivem reklamy, kera byla pro ně nova a užasna, kupovali od jedneho šefa v koženych gaťach take papirky, kerym řikali kuponove knižky. A ty pak vyměňovali za kusky teho tabora.
A tak vězni ziskali mnoho cihel z tabora, kusky dratu z oploceni, a někdy dokonce aji cele dveře od baraku. Ale kličky od tych dveři, střechy a všecky duležite nosne stěny si vyměnili za ty papirky ti chytři, mladi, sympatyčti synci, kerym se podle koženych galat řikalo "koženi". A pak dali všecky ty nosne stěny ze střechama do kupy a všecko to prodali ven jinym koženym synkum. A tak tym vězňum zustalo zase hovno. Ale přesto byli šťastni, bo draty tabora byly prostřihane, oni se mohli raz za rok podivat ven a pak se zas hodně rychle vratili zpatky, bo zjistili, že doma sice maju miň gulaša jak před tym, aji to pivo už bylo dražši, ale furt se jim to zdalo lepši, jak za byvalyma dratama. Navic v prostorach tabora, v tych cihlovych kralikarnach, kere přetřeli ruznyma barvama, začali robit take male hospudky a obchudky, tajak jim to ten šef tabora přikazal, a všeci se tvařili, že su šťastni a spokojeni.
No ja, ale ti koženi synci, keři zrobili všecko tak, jak si kdysik naplanovali,neměli furt dost. Teda někteři měli, ale furt bylo dost koženych synku, keři měli furt malo. A co huř, každym dnem jich přibyvalo. Jenže tolik střech, nosnych stěn a rodinneho střibra v taboře nebylo, aby všeci koženi synci mohli jezdit ve velkych autach a bydlet v novych malych koncentračnich taborach, postavenych v okoli všeckich velkych měst.
A tak se koženi synci rozhodli, že je třeba začit robit take ďurky, chodbičky a tunely pod některyma stavbama, kere ještě staly, a kere jim zatim nepatřily. A tak se podařilo uspěšně zrušit některe domečky, v kerych bylo fajně, teplučko, kere fungovaly a vězni z nich měli radost. Take domečky se diky podtunelovani začaly rozpadat, a tak je vězni ještě radi vyprodali ven, jinym koženym synkum, aby aspoň jakusik marku zachranili. A tak si vězni zlikvidovali vyrobu cukru, bo jim to poradili chytři koženi synci, keři si zvolili za svoje hlavni město ošklivy Brukseles. A zrušili nejenom cukrovary, ale aji celu svoju soběstačnu zemědělsku vyrobu. Koženym synkum z Brukselesu se nelibilo, že si vězni po takych malych družstvach pěstuju ovoce a řepu mezi byvalyma barakama. A tak ju zrušili, aby se mohli lude nakupovat nemasne, neslane svinstvo, pěstovane v chemickych pěstirnach v okoli Brukselesu. A zrušili aji jine fungujici domečky pod fajnym novym heslem "Volna ruka trhu".
A vězňum kupodivu vubec nevadilo, když koženi synci věnovali za par marek taborove vodovodni trubky jinym koženym synkum, sedicim v okoli města Brukseles. Ani prodej plynovych trubek jim nevadil, bo na plyn měli blbe vzpominky. A nevadilo jim ani, když odvezli z tabora domečky, kaj se vyrabělo sklo, hadry, železo a auta. Dokonce jim ani nevadilo, když koženi synci vymysleli, že misto pěstovani chmelu, pšenice a cukru, se mezi barakama postavi take leskle zrcadla, kere budu vyrabět eletriku ze slunka. Ale vězni si už nějak nespočitali, že na vyrobu takych zrcadel se spotřebuje vice energije, než ty zrcadla vyrobi za celu svoju životnost. A aby byla sranda, všecky ty zrcadla neplatili ti koženi synci z parlamentu, keři to vymysleli a schvalili, ale platili je vězni, bo se jim šalonym zpusobem zvedla cena za eletriku.
Zlaty poklad, kery nazhromaždily cele generace předchozich vězňu, rozkradli koženi synci tež a vyměnili ho za bezcenne papirky.
A když byly všecky domečky zrušene, nebo rozdane domacim nebo cizim koženym synkum, zjistili šefove tabora, že pomalu už neni co tunelovat. A tak se rozhodli, že vytuneluju lidi samotne, a to s pomoci bank, exekutoru a zvyšujicich se dani a poplatku.
Nejdřiv bylo třa zrušit domaci konkurenty, a tak všecky male spořitelně, kere si vězni založili pod nazvem kampeličky, byly zlikvidovane, bo nebyly vedene mezinarodnima koženyma. A pak začali koženi nabizet velike hotove penize, za kere se mohli vězni kupit jine domečky, jinak natřene, na druhem koncu tabora. A vězni byli hlupi a začali se pučovat ty penize, za kere se kupovali jine domečky. Většina vězňu neuměla dobře počitat, bo v taboře je to nikdo neučil. A tak jim vubec nepřišlo divne, že když si od mezinarodnich koženych pučili na domečky, tak zpatky museli vratit tolik peněz, že ještě před par rokama by takych domečku mohli mět několik!
A fčil se stalo, že vězni zjistili, že domečky už nemaju čim platit, bo zahradky byly puste a kdysik fungujici baraky podtunelovane. A tak jim koženi synci ty domečky zebrali a prodali je zase jinym hlupym vězňum. A někteři vězni už byli naštvani, ale většina byla fakt spokojena, bo fčil mohli byvat v barevnych domečkach, pokud jim je novi koženi synci ještě nezebrali. A novi koženi synci se snažili. Z každe vyplaty, keru vězni dostali, si koženi okamžitě vic jak polovinu zebrali pro sebe. A za každy nakupeny gulaš, za každe nakupene pivo, za každy nakupeny rohlik, museli vězni okamžitě odevzdavat pětinu do kapsy novym koženym. Ale vězni byli hlupi. Odevzdavali každy rok, každy měsic, každy den obrovske vypalne všeckym těm koženym synkum. A koženi synci tvrdili, že za to postavi mezi taborovyma barakama hezke, fajne, asfaltove cesty. Ale moc jim to nešlo. Za dvacet roku postavili enem par metru novych cest. A vězni si na ty nove cesty platili hrozne nekřesťanske penize, ale koženym synkum to bylo malo. Vymysleli si pro vězně take male nalepovaci papirky, kere si vězni museli za velke penize nakupit. A každy vězeň, kery chtěl ze svojim koněm vjet na tu asfaltovu cestu, musel koňovi na čelo nalepit ten nalepovaci papirek. A vězňum vubec nebylo divne, že na cesty, kere si sami platili, si ještě musi kupit ty nalepovaci papirky. Ani jim nebylo divne, že ceny tych papirku rostly každym rokem, ale delka tych cestiček moc nepřibyvala. Vězňum to připadalo normalni.
A připadalo jim normalni aji to, že si koženi synci napučovali ohromne penize, kere svojima cestičkama a tunelama převedli na svoje učty. Ale ty penize museli splacat všeci vězni, bo jinak by cely tabor šel do hajzlu hned.
Takhle nepujde do hajzlu hned. Ale do hajzlu pude každopadně. Třeba už zitra.
Ale furt to bylo malo. Furt hrozilo, že by někteři novi, mladi vězni, mohli cely system prohlednut a mohli by hnat kožene synky do kriminalu. A tak se koženi synci domluvili ze synkama z Brukselesu, a nechali vězně odhlasovat, že v taboře se už nebude rozhodovat vubec o ničem. O všeckem budu rozhodovat velci, koženi synci v Brukselesu. A tak se tež stalo, a Brukseles začal rozhodovat o všeckych duležitych věcach. Rozhodoval o delce banana a o zakřiveni ogurek. Rozhodoval o nafukovani dětskych balonku aji o složeni kravskeho prdu. Rozhodoval o tym, jak budeme řikat našemu rumu aji o tym, kolik bude na polach hroznoveho vina. A aby se vězni citili šťastně, daval vězňum čast peněz z teho, co jim par dnu před tym ukradnul z peněženek.
A tak se nakonec vězňum stalo, že se museli opevnit a obehnat ostnatyma dratama ve svojich vlastnich baračkach, kere jim eště mezinarodni koženi nezebrali. Ti totiž vymysleli nove heslo "Dyskriminaci pracujicich podpořime vitězstvi zlodějske multykultury ve všech taborach světa". A z vězňu, keři ještě cosik vytvařeli, zrobili žebraky. Přinutili je, aby se zvenku zamřižovali okna aji dveře. Zbyle haliře aby schovavali v betonovych trezorach, zatimco koženi zloději se okolo projižďali v luxusnich farach a za bileho dňa pobihali s mačetama v rukach a buzerovali ty, z jejichž peněz žili.
A vězni nesměli řict nic na svoju obranu, ale za to měli pravo držet hubu a krok. Všude okolo totiž řadil multykulturni system, kery označil každeho podezřeleho za dyskriminujiciho, nebo dokonce za nacistu a fašistu. Nikdo už sice nevěděl, co to znamenalo, ale uražalo se s tim velice dobře. Kdo byl označkovany za nacistu, musel odejit z tabora a musel se živit senem za plotem.
Ale vězni byli šťastni. A spokojeni. A usmivali se a tvařili se, že tak je to v pořadku a řikali, že tak to chceme. A to je, mile děcka všecko. A pokud ti vězni neumřeli, tak šťastně žiju dodnes, bo tak to přece chtěli.
VÁLKA SE NEMŮŽE OPAKOVAT, POKUS USA O ROZPOUTÁNÍ.
10.05.2014 22:32Andrej Fursov:
Válka jako Druhá světová se už v historii lidstva opakovat nebude
Rozhovor Andreje Fursova pro portál nakanune.ru.
Otázka: Andreji Iljiči, dnešní interview je věnováno svátku Dne vítězství Sovětského svazu na hitlerovským Německem, začněme zdaleka: pokusme se
analyzovat od začátku, v čem byla základní příčina války, jakým způsobem se neznámý malíř Adolf Hitler dostal k moci? Kdo mu pomáhal?
Andrej Fursov: Hitlera přivedly k moci velmi různorodé síly. Hitler vyhovoval velmi mnoho strukturám. Za prvé to byly anglické a americké
korporace, za druhé, německé korporace a finančníci, a nakonec německá aristokracie. Několik skupin zároveň mělo zájem na tom, aby někdo obnovil
říši. V roce 1930 herr Schacht, finančník, během přesvědčování dalších finančníků Evropy na podporu Hitlera, prohlásil, že "ten člověk zlomí
národní státy v Evropě a my získáme Benátky velikosti Evropy". To znamená, v jádru věci chtěli realizovat projekt EU, a je třeba otevřeně říct -
ačkoliv Evropanům se to nebude líbit, ale co se dá dělat - pravda je pravda, první Evropskou unii vytvořil Hitler. To byl jeden z úkolů, který
před něj byl postaven.
Otázka: Závislost na finančnících (konkrétně, nejčastěji se mluví o Rockefellerech) měla vliv na chod války?
Andrej Fursov: Struktury i firmy Rockfellerů byly v kontaku s Hitlerem až do roku 1944, lidé Rockefellera se aktivně stýkali s korporací "I.G.Farben".
Jeden z lidí Rockefellerů Preston Bush, otec a děd dvou amerických prezidentů, - jeho v roce 43 postavili před soud za spolupráci s
nepřítelem, a tehdy další člověk Rockefellerů, advokát Allen Dulles, ho "vykryl". Ale není správné myslet si, že jen Rockefelleři a jejich
korporace Standart Oil aktivně investovala do Hitlera - ona skutečně investovala více než ostatní, ale dokonce Rothschildové, tradiční soupeři
Rockefellerů, pomáhali Hitlerovi bojovat. Průmyslovými diamanty Hitlera zásobila korporace De Boers, kterou řídí rodina Oppenheimerů a která je v
zóně vlivu Rothschildů.Obecně je třeba říct, že "Hitler a.s." je anglo-americký výtvor, a ideologicky nacistický rasizmus anglického původu. Všechny ty ideje, které Hitler ohlásil o dovedl do logického konce v Třetí říši, zformulovali ještě v konci 19. století angličtí myslitelé.
Otázka: Anglo-americký vliv objasňuje i "podivnou válku", kdy Němci nepřešli kanál La Manche, ačkoliv tu možnost měli, a záhy celkově zrušili plán útoku
na Velkou británii, soustřeďujíce se na plán Barbarossa. Andrej Fursov: Zde bylo vše trochu jinak. Hitler se nepouštěl přes La Manche, protože nechtěl dobýt Anglii, celou dobu čekal, že se s ním Angličané ve válce proti Rusku spojí. Myslím, že ho Angličané velmi dlouho vodili za nos. Podle sumy nepřímých důkazů je naprosto jasné, že Hitler by se nikdy neosmělil napadnout Sovětský svaz, pokud by se nějakým způsobem nedomluvil s Angličany, kteří ho přirozeně od samého počátku obelhávali. Oni potřebovali vrhnout Hitlera proti Rusku, aby se potom vypořádali s Německem, potenciálním konkurentem.
Otázka: Ale z větší části se lidé, kteří přivedli Hitlera k moci, nacházeli v USA - například bratři Allen a John Dullesové?
Andrej Fursov: Nacházeli se v USA, Anglii, Německu i Švýcarsku. Hitler byl společný západní projekt, projekt západního průmyslového a finančního
kapitálu. Přičemž, různé skupiny sledovaly různé cíle: někdo chtěl s pomocí Hitlera zničit Sovětský svaz, někdo chtěl s pomocí války zničit Německo a
Rusko současně, někdo řešil problémy vytvoření Eurosvazu, německá aristokracie chtěla obnovení Říše - v příchodu Hitlera k moci bylo
zainteresováno velmi mnoho různých skupin a lidí. Hlavně němečtí průmyslníci (přece jen Německo utrpělo v první světové válce porážku), kteří
byli v pozici druhořadé světové kapitalistické třídy. Ale podtrhuji - přesto, "Hitler a.s." je výtvorem anglo-amerického kapitálu a establishmentu.
Otázka: Je taková legenda, že zvláštní služby USA v roce 1943 informovaly Roosevelta o možnosti "odstranit Hitlera", ten to kategoricky zakázal. Ve
světle toho, co jste řekl, jde to lehce objasnit?
Andrej Fursov: Ano, myslím že je to reálným faktem, navíc, v roce 1938 v předvečer mnichovské konference dali němečtí generálové německému
establishmentu najevo, že jsou připraveni odstranit Hitlera, a aby v Mnichově Hitlera nepodpořili. A že pokud s tím Angličané budou souhlasit,
bude převrat. Britové odmítli, pro ně bylo velmi důležité završit mnichovskou dohodu, oni německým generálům nedovolili svrhnout Hitlera.
Vždyť za jakým účelem dávali Hitlerovi Československo? Aby získal vojenské podniky Československa, země, která byla v průmyslové výrobě jednou z
nejrozvinutějších, a kromě toho, obsazením Československa se Hitler dostal na hranici se Sovětským svazem. Ale Hitler své anglické kurátory převezl -
Čechy proměnil v Protektorát Čechy a Morava, a Slovensko, jehož obsazení by ho dostalo k hranicím Sovětského svazu, nechal být nezávislým státem a
navíc slíbil osobně garantovat nezávislost Slovenska. A zde Angličané pochopili, že odskočil z vodítka a začali provokovat s pomocí Polska -
Poláci vyžadovali vydat Československo v protektorát jim, na což Hitler pochopitelně nepřistoupil. A tehdy začaly výhružka Polska na adresu
Hitlera, a Hitler se rozhodl ten problém řešit jedním úderem - zničit Polsko. Byl přesvědčený, že Británie za Polsko nezasáhne, ale i Británie to
potřebovala - zatáhnout Hitlera do světové války dříve, než k ní bude Německo připraveno.
Otázka: Copak tehdy Německo nebylo připraveno k válce?
Andrej Fursov: V 50. letech skupina amerických ekonomů provedla výzkum, nakolik bylo Německo připraveno k Druhé světové válce. A došli k závěru,
který se nedostal k širší veřejnosti, protože je velmi zajímavý - Německo nebylo v roce 1939 připraveno ke světové válce, maximálně k jedné-dvěma
lokálním válkám. Při tempu přípravu, které existovalo, by bylo Německo připraveno k válce takového rozsahu až v letech 1945-47. Proto ti, kteří se
chystali zničit Německo válkou se Sovětským svazem, a zároveň zničit Sovětský svaz, museli Hitlera vtáhnout do války dříve, než bude připraven.
Mimochodem, zajímavý fakt - Hitler začal používat spojení "světová válka" až o půl roku později, než Roosevelt.
Otázka: To, že Německo není připraveno k takové válce, Stalin věděl, proto i nečekal, že k napadení dojde tak brzy, že takového šílenství se Reich
nedopustí?
Andrej Fursov: Ano, ještě rok před těmi událostmi Stalin nečekal, že se Hitler odhodlá k napadení, ale věděl, že Hitler Sovětský svaz napadne - jen
později. On věděl o mnohém, rozvědka informovala o letu Rudolfa Hesse, to Angličané dnes říkají, že Hesse hned zatkli a uvěznili - ne náhodou jsou
dokumenty o Hessovi utajeny až do poloviny tohoto století. A sám Hess - jakmile Sovětský svaz ústy Gorbačova řekl, že nemáme nic proti tomu, aby ho
pustili z vězení, Hess prohásil, že ho teď Angličané zabijí. A skutečně ho našli oběšeného. Je jasné, že Hess vedl rozvohory s Brity, a Stalin o tom
průbežně dostával zprávy, a když se Stalin 9. června dozvěděl, že se k rozhovorům připojil ten britský diplomat, který dal v roce 1935 zelenou
Německu na přezbrojení, pochopil, že situace se mění. Navíc, 11-12. června začalo přemístění německých vojsk na východ, tehdy následovalo známé
ohlášení, prohlášení TASS ze 14. června, že mezi Sovětským svazem a Německem je vše v pořádku, že Sovětský svaz vyplňuje všechny závazky. Naši
antistalinisté na toto téma šílí, jaký že byl Stalin hlupák, jak do posledního okamžiku věřil Hitlerovi. Hloupí jsou naši antistalinisté,
protože nechápou, že adresátem toho prohlášení nebylo Německo, ale Roosevelt, protože 17. dubna v USA přijali rezoluci, že v případě napadení
SSSR na Německo, USA budou podporovat Německo, a v případě napadení Německa na SSSR - budou podporovat Sovětský svaz. Proto hlavní úlohou Stalina bylo nevytvořit dojem, že Sovětský svaz je agresor, a Hitler dělal mimochodem velmi mnoho, aby takový dojem vytvořil, provokoval Stalina.
A za druhé, Stalin chápal, že ve vzniklé situaci jsou USA jediným potenciálním spojencem. Ani Britové, ani zlomení Francouzi takovým spojencem být nemohli. Proto i Stalin zafixoval zprávou TASS, že Sovětský svaz není agresor. A po zprávě TASS Hitler přestal přemísťovat vojska na východ, a 17-18 zase začal. V září 1941 Hitler řekl, že kdyby věděl, že na hranici v okamžik napadení není shromážděna celá Rudá armáda, jestli by věděl, že sovětská armáda má ne jednu, ale tři obranné linie - nikdy by nezaútočil. Otázka - kdo informoval Hitlera, že celá Rudá armáda je soustředěná na hranici a má jen
jednu obrannou linii? Informoval ho o tom náčelník Kanaris, který od roku 39 pracoval na Angličany, proti Hitlerovi, měl za to, že Německo Hitlera nepotřebuje. Mechanismus realizace této etapy Druhé světové války je spojen s velmi pečlivou operací Angličanů, kteří popohnali Hitlera na Sovětský svaz a vzápětí vyhlásili, že nejsou na straně Hitlera. Je to jedna ku jedné opakování situace se začátkem první světové války v roce 1914, kdy ministr zahraničí Velké británie sir Eduard Gray během rozhovorů s Vilhelmem II. celou dobu tvrdil, že se jedná o vztazích mezi čtyřmi státy - Ruska, Francie, Německa, Rakousko-uherska, a Anglie stojí bokem, je neutrální zemí. Ale jakmile Německo vyhlásilo Rusku válku, Anglie vyhlásila válku Německu, a Vilhelm II. si potom mohl rvát vlasy jak dlouho chtěl, ale nic nezmohl, obelstili ho. Stejně Britové obelstili Hitlera, zapracovalo totožné schéma.
Otázka: Dnes je často možné slyšet, že "celý svět stojí na prahu nové světové války", takové období se vždy odlišuje tím, že se vytvářejí koalice, aliance a tak dále. Vidíte nějaké takové předpoklady v dnešním světě?
Andrej Fursov: Světová válka takového druhu, jako bylá Druhá, už být nemůže, je málo pravděpodobná. Dnes je možné řešit ta zadání, která se dříve řešila jen vojenskou cestou, cestou finanční války, informační, psycho-historické, dnes je možné řešit ta zadání těmito způsoby. Pokud mluvit o tom, co je varujícím v současném světě, tak je to probíhající rehabilitace Třetí říše po celém světě, zvláště na Západě a v Německu, a démonizace stalinského Sovětského svazu. Například, nedávno v Německu vyšel film "Naši otcové, naše matky", v kterém je ukázáno, jak dobří němečtí vojáci vstoupili na sovětské území, jak stavěli školy, jak se vozili s dětmi, a jakými zrůdami byli sovětští vojáci, když přišli do Německa. V Německu je ten film oslavován. A navíc, dnešní západní elity stále častěji prohlašují, že sovětská totalita byla horší než německá, že nacizmus byl jen odpověď na stalinizmus, a pokud by nebyl Stalin, nebyl by ani Hitler. A přirozeně, naše "pátá kolona" je z toho nesmyslu nadšená.
Otázka: Zpět k tématu války - ekonomická stránka, krize se může stát příčinou (a už se stala) mnohých konfliktů, a tehdy byla příčinou ropa. Existuje názor, že hlavní příčinou dvou světových válek nebylo nic jiného, než boj mezi dvěma finančními klany, Rockefellery a Rothschildy, a šlo o odebrání eurasijských ropných aktiv Rothschildům a jejich konsolidaci Rockefellery.
Andrej Fursov: To je určité zjednodušení, Rothschildové a Rockefelleři jsou nejvíc vidět, jimi ale světová finanční elita nekončí. Oni byli vnějšími
silami dvou bloků, boj za ropu sehrál svou roli, bylo v tom i mnoho dalších věcí. Probíhal boj anglických a německých tajných spolků o kontrolu nad
světem. Tak například v roce 1871 Prusko získalo navrch nad Francií, porážka Francie v roce 1871 byla podmíněna tím, že zednářští bratři Francie, Británie a Německa se domluvili, že Napoleon III, který řádně brnkal Angličanům na nervy, utrpí porážku. Ale jakmile Němci zvítězili a
sjednotili všechny své zednářské lóže v jednu velkou lóži, to bylo ekvivalentem vyhlášení války na tajné úrovni britským lóžím o kontrolu nad
světem. Přičemž to bylo natolik vážné nebezpečí, že Britové na konci 19. století začali vytvářet principiálně jiné tajné struktury kontroly a
řízení, než zednářské lóže. Zednářstvo ke konci 19. století své už odpracovalo, přešlo se na modernější struktury - a Německo podle rozhodnutí
těch struktur mělo být potrestáno. V základech První i Druhé světové války, které jsou ve své podstatě velkou třicetiletou válkou 20. století, leželo to, že ke konci 19. století byly možnosti planety prakticky vyčerpány, vše bylo "poděleno". V roce 1884 bylo na Berlínské konferenci přijato rozhodnutí, že ty země, které nemohou využívat své nerostné bohatství, se musí otevřít tehdejšímu světu, a pokud se neotevřou, je třeba je otevřít silou. Bylo prezentováno že řeč je údajně o Africe, ale ohledně Afriky nikdo nezačal dělat dusno - bylo to namířeno proti Rusku. Ale Alexandr III. se ukázal člověkem se silnými nervy a s
Ruskem šel jinou cestou, s pomocí člověka těsně spojeného se západním kapitálem - především s Rothschildy - jménem Vitte, jednou z nejtemnějších
figur ruské historie, posadili Rusku na "zlatou jehlu". Rusko se ve finanční rovině stávalo stále závislejší na Západu, což ji přinutilo stát v roce 1914 na straně Antanty za neznámo jaké cíle. Ve své podstatě, celé 20. století je boj Západu o ruské zdroje. Po roce 1917, v začátcích 20. let se zdálo, že ruské zdroje jsou v kapse Západu, ale v roce 29 tým Stalina definitivně pohřbil projekt světové revoluce i začal budovat socializmus v jedné samostatně vzaté zemi, v té době probíhal boj mezi Angličany a Američany, mezi Rothschildy a Rockefellery, mezi Němci a anglosaským blokem, Západ nebyl jednotný. Stalin a jeho tým využil těch konfliktů, výsledkem čehož jsme provedli industrializaci, k 37. roku Sovětský svaz dosáhl ve vojensko-průmyslové rovině stavu autarkie
(samodostatečnosti), což se stalo tím základem, který dovolil zlomit Wehrmacht v Druhé světové válce.
Otázka: Nynější příčina budoucích konfliktů - krize - byla také zapříčiněna finančními klany? Dolar slábne kvůli státnímu dluhu USA, touto cestou
nasměrovali zemi v 80. letech opět Rothschildé - s pomocí nechvalně známé "reaganomiky", to jest prosperitě založené na zadlužování a bublinách.
Andrej Fursov: Situace je o něco složitější. Myslím, že když mluvíme o tom že probíhá boj mezi Rothschildy a Rockefellery, probíhá nejen boj, ale i
spolupráce. Rothschildové, to znamená finanční kapitál. Rockefelleři jsou nejen finanční kapitál, ale i reálná ekonomika. Existují zóny, kde se jejich
zájmy prolínají, a Rothchildy a Rockefellery světová věrchuška nekončí. Je to 12-20 lidí, kteří se mezi sebou nachází ve složitých vztazích, v nečem
spolupracují, v něčem navzájem bojují. Mimo Rothschildy existuje ještě jedna více "těžkotonážní" rodina, možná netak bohatá, jako Rothschildové, ale statusem znatelně výše, protože je mnohem starší, Baruchové, ještě jsou také Oppenheimeři, bylo by chybou omezovat se na Rothschildy a Rockefellery, ačkoliv ti jsou skutečně nejvíc vidět. Při tom se před námi pokouší skrýt znatelně složitější strukturu vztahů světové věrchušky, za financemi zpravidla stojí okultní zájmy, jak pronesl hlavní hrdina románu Roberta P. Warrena: "Dolary jsou dobré jen do určité hranice, dále má smysl jen moc", a moc je vždy svázána s okultními, religiozními snahami. To je úplně zakrytá stránka současného světa. Ale pokud mluvit o světové věrchušce jako celku, to existuje něco společného, co spojuje Rockefellery, Rothschildy i všechny ostatní - všechny ty skupiny se snaží zastavit chod historie, realizovat program, který obsahuje tři "D": deindustrializaci, depopulaci, denacionalizaci vědomí a chování (a debilizaci, p.p.). V polovině 70. let 20. století začalo být zřejmé, že další rozvoj průmyslu povede k prudkému zvýšení početnosti pracovní třídy, střední vrstvy, a následně, objeví se politické síly, které mohou být pro establishment
výzvou. Od poloviny 70. let světová věrchuška začíná brzdit technický rozvoj, zasazuje psychologické údery kulturnímu a technologickému optimizmu, začíná deindustrializace, začíná vytěsnění vědecké fantastiky žánrem "fantasy" v masové kultuře. To jest ti lidé chtějí vytvořit něco jako "nový středověk", to je samozřejmě metafora, ale ten směr, který oni vnucují lidské historii, to je pokusem obrátit historii nazpět, a zde jsou Rockefelleři a Rothschildi jednotní.
Otázka: To vysvětluje i mnohé spojené s koncem "kosmické éry" a začátkem boje s "globálním oteplováním"?
Andrej Fursov: Ne náhodou bylo ekologické hnutí vytvořeno v roce 1962 za peníze Rockefellerů, LSD bylo vyrobeno v roce 1943, platili to Warburgové, a
co je to ve své podstatě LSD? Kontrola chování člověka. Co je to ekologické hnutí? Bylo to přípravou na zastavení industrializace a vytvoření světa,
velmi podobného na "nový středověk". Globální oteplování je mýtus. A pokud to dříve byly jen dohady, před několika lety Wikileaks publikovaly korespondenci anglických klimatologů s lidmi z establishmentu. Jejich logika je - pokud světu hrozí takové globální nebezpečí, pak světo potřebuje jedno - světovou, nadnárodní vládu, což je snem světové věrchušky počátku 19. století. Ve dvacátém století se pokoušeli několikrát ten problém řešit, nicméně, pokaždé stál v cestě vytvoření světové vlády Sovětský svaz, což je jednou z příčin, proč Sovětský svaz "rozpadli" právě takovým způsobem.
Geoklimatická katastrofa probíhá úplně jiným způsobem, rutinným. Jednou za 11,5 tisíce let dochází k planetární transformaci, mění se póly a mnoho
druhých věcí, spojených s geologií. Podle mínění specialistů proces transformace začal v 20. století a dokončí se v 22. století, nejostřejší
fáze by měla spadat do let 1990-2030. Následujících 30 let bude prudkou fází planetární transformace a změny klimatu, a na západě se k tomu staví
velmi vážně, a vážně se k tomu připravují. Například v prosinci 2011 institut Brookings publikoval studii, která se nazývá velmi skromně "Projekt vnitřního přesídlení". Reč je o přemístění velkých mas lidí ze z Evropy na sever Eurasie, na území Ruska, které se podle všech prognóz stane v případě geoklimatické katastrofy na bližších 200-300 let nejstabilnější oblastí naší planety, a co je nejhlavnější - zabezpečenou surovinami. Proto pokud v konci 19. století západní věrchušku zajímaly naše nerostné zdroje, dnes se k tomu přidal zájem o naše území. Ne náhodou se první publikace "Římského klubu" (a Římský klub byl opět vytvořen za peníze Rockefellerů a v menší míře Rothschildů) nazývá "'Hranice růstu", kde se mluví o tom, že lidstvo dosáhlo svého rozvoje a dále se v průmyslové oblasti rozvíjet nemůže. Mimochodem, právě na ekologické problematice západní elita mohla obalamutit sovětskou, a
skončilo to ostudou gorbačovštiny.
Otázka: Rockefelleři, mimochodem, perestrojku v naší zemi i zařídili, podle jedné z verzí připravovali zničení Sovětského svazu právě oni, díky kontaktům v SSSR?
Andrej Fursov: Oni i druhé rodiny se toho účastnili. Věc je v tom, že bez zničení Sovětského svazu nebylo možné naplno spustit proces globalizace,
kromě toho, nebylo možné spustit deindustrializaci Západu. A ne náhodou v roce 1991 na vystoupení v Bostonu Margaret Tchatcher otevřeně prohlásila,
že Sovětský svaz v 80. letech nepředstavoval pro Západ vojenské nebezpečí, protože Západ měl vojenskou odpověď. Ale ekonomické nebezpečí SSSR
představoval, a zničení Sovětského svazu bylo hlavní podmínkou realizace plánů světových elit. Rockefelleři a Rothschildové měli různé názory na to,
jak je možné "rozpadnout" SSSR, ale že je to možné udělat s pomocí části stranické elity SSSR, to bylo naprosto zřejmé.
Otázka: Ale i ekonomiku USA studená válka poškodila, země by se dostala do recese mnohem dříve, ještě v 90. letech, měli štěstí že SSSR byl zničen?
Andrej Fursov: Vše proběhlo mnohem dříve, problémy začaly v USA na konci 60. let, USA ne z pohodlí začaly převádět průmyslovou výrobu do zemí
třetího světa. Nejen kvůli tomu, aby provedli deindustrializaci a udeřili po své třídě pracujících, ale i proto že na konci 60. let USA, jak ukazují
ekonomické výzkumy, přestaly být samodostatečným hospodářským mechanismem. A ne z dobrého bydla proměnili Čínu v dílnu světa, v tom smyslu je možné říct, že Čína podržela USA nad hladinou, ve velmi složitou dobu 70-80. let, ale jak se říká, chtěli jen to nejlepší, a dopadlo to jako vždy. V důsledku
dnes USA získaly konkurenta, s kterým nevědí co dělat.
Otázka: Byl Sovětský svaz tehdy, ještě před válkou, takovým nepřítelem pro USA, že západní finanční elita chtěla srážku Německa s SSSR?
Andrej Fursov: Ano, západ chtěl jejich srážku a zničení obou. Sovětský svaz vyšel z války supervelmocí, v roce 1949 všechny naděje Západu na porážku
vojenskou cestou zmizely, SSSR získal vlastní atomovou bombu. Proto začala studená válka.
Otázka: Děkujeme za rozhovor. Závěrem, co byste našim čtenářům popřál v předvečer svátku Dne vítězství?
Andrej Fursov: 9. květen považuji za hlavní svátek naší země. Protože poslední světová válka, Velká vlastenecká, byla pro ruský národ velmi těžkou
zkouškou. Před Hitlerem ani jeden náš protivník - ani Napoleon, ani Karel XII., ani Poláci v začátku 17. století - neměli za cíl zničení ruského národa jako etnika, jako národa, a Hitler přišel kvůli tomu, aby nás kompletně zničil, aby zajistil konečné řešení "ruské otázky", v letech 1941-45 jsme bojovali za to, abychom zůstali v historii, a zvítězili jsme.