Zdá se že v dnešní době nesmějí politici o Romech říkat pravdu. Zdá se, že v dnešní době nesmějí pravdu o Romech říkat už ani novináři a média. Kdy nastane situace, kdy pravdu o Romech nebudeme moci říkat ani my? Před třemi měsíci se rozhodlo hnutí Romea ústy Jany Balážové, kritizovat soubor Policejních omalovánek, které distribuuje Policie České republiky po školách a na nichž vysvětlují situace, do jakých se děti můžou dostat na ulici, ve styku s pouliční kriminalitou. Na jednom z mnoha obrázků je snědě vypadající muž, jež odvádí malou blonďatou holčičku od jejích kamarádů, s jasným úmyslem – ublížit jí.
Tato jediná kresba vyvolala vpravdě hysterickou reakci a velkou kritiku směrem k tvůrcům této omalovánky. Jakkoli je tato situace celkem reálná. A lidskoprávní organizace budou zase bít na poplach a zas bude humbuk, jak je Romům ubližováno.
Ale ? Je jim opravdu ubližováno ?
Anebo je prostě na té kresbě pravidelně se opakující pravda? Preventivně informační oddělení Pražského Policejního ředitelství, do jehož osvětových projektů, které poté následně realizuje na školách, tyto kresby patří, s těmito omalovánkami přišlo před dlouhými léty. Jeho současná šéfka Andrea Zoulová své podřízené samozřejmě hájí.
„Jak víte, že na té fotografii je Rom? Žijeme v multikulturním prostředí a na té omalovánce může být zrovna tak Kubánec.“
Andrea Zoulová má v tomhle pravdu. Evropská Unie a naše vláda, dlouhodobě prosazují multikulturní myšlenky. Ne vždy zrovna šťastně. Tak proč ten muž na onom obrázku nutně musí být Romem. Pomineme nyní fakt, že většinou je…
Jenže takový argument kritikům z Romey viditelně nestačí a kritizují právě to, že dospělí bílí mají v omalovánkách i pozitivní úlohu. Romové nikoli. A ptejme se opět řečnickou otázkou. Už se Vám na ulici, zejména v Severních čechách stalo, že když jste například upadli, spadla vám taška nebo cokoli jiného, že přišel Rom a pomohl Vám ? Možná tak v případě, když Vás šel okrást.
Daleko jednodušeji vidí věc autor těchto kritizovaných školních omalovánek, praporčík Jan Holub. S preventivními akcemi na českých školách má praxi zhruba 15 let. Pravidelně se setkává s tím, že malé děti si mu na chování Romů často stěžují.
A Jan Holub k tomu dodává. Kresby odrážejí realitu. Takoví pachatelé jsou na ulici skutečností. A zároveň s humorem jemu vlastním, pokládá jednoduchou otázku. Jestli spíš, než jeho obrázky, nezpůsobují nenávist vůči Romům situace, z nichž při kreslení vycházel.
V čem je tedy hlavní problém ? Naše neziskovky si zde nestydatě přihřívají svoji polívčičku vymyšleného českého rasismu, aby zase z České vlády, potažmo státu a daňových poplatníků vyrazily nějaké granty a dotace. Jak se zdá, tato vyděračská politika Romey, u nás bude mít asi ještě dlouhé trvání .
Zkuste se projít po nějaké Severočeské ulici a říct, že přesně v takových omalovánkách není pravda…