Pane ministře,
Pane ministře,
mám dva syny, je mi 45let. Bydlím ve vesnici u Teplic. Nemám ve svém okolí žádnou romskou rodinu. Jsem šťastná, že nemusím žít v beznaději jako obyvatelé Janova. Vroce 1989 jsem byla na všech demonstracích v Teplicích a v Praze a moc jsem si přála demokracii a svobodu. To, co se teď tady na severu děje je horší než tenkrát. Svoboda nekončí tam, kde začíná nesvoboda druhého, Policie chrání grázly před slušnými lidmi. Ten, kdo nechce pracovat,nechť umře hlady. Ten, kdo uřízne topení a zdemoluje byt, ať zmrzne.
Co se stane mně a mým dětem, jestliže: Nebudeme pracovat, nebudeme platit nájem, budeme na Romy vykřikovat rasistická hesla, budeme kolem sebe dělat svinčík a ničit své okolí, budeme obtěžovat romské rodiny hlukem a smradem, budeme krást, uřízneme radiátory a prodáme je do šrotu??
Bez pardonu se z nás stanou bezdomovci, chcípajícíhlady. Vyčíslí nám dluhy za zničený byt a na krku budeme mít trestní oznámení za hanobení rasy. A budeme se stydět!!
Oni - tmaví a ukřičení -dostanou nový byt, sociální dávky, nové zařízení bytu a ochranu policie. A budou vykřikovat, že pro ně stát nic nedělá.
Náš slavný státní rozpočet nemá peníze na centra pro slepé, vozíčky pro postižené, lůžka pro staré a nemocné. Kolik peněz z naší práce stojí taková"normální romská rodina"? Nestydíte se, páni a dámy tam "nahoře", kdo o nich rozhodujete. Kdo Vám dal právo určit, že z mých
daní budu živit dvě cigáňata a můj soused bude nucen shánět sponzory na výcvik psa pro svého postiženého syna?
Asi tedy jsem rasista. Cítím obrovský vztek a beznaděj. Proč jsem vlastně tenkrát chtěla tu demokracii a svobodu? Aby se Ti, kteří poctivě
pracují a žijí, měli dobře. Čeho jsem já, a mně podobní,dosáhli?
Ti, kdo poctivě pracují a žijí, živí líná, sprostá a primitivní prasata a ještě se bojí, aby jim nebylo vyčteno, že je živí špatně.
Před rokem 1989 policie chránila politiku jedné strany.
Dnes chrání ty, jež byměla sama trestat a zavírat.
Kdybych vylovila zlatou rybku, přála bych si, aby seVaše ženy z nákupu vracely uličkou černé v ě t š i n y po pokálených schodech a zavřely za sebou počmárané a poničené dveře. Aby ste stáli oba za rozbitým oknem, poslouchali hluk, nadávky a řvaní - toto lidové umění naší utiskované menšiny - a pozorně hlídali, kdy se za rohem objeví Vaše ratolest, plížící se se strachem ze školy. Opravdu si to neumíte představit, nebo máte pocit, že Praha je daleko?
Co takhle detektor lži a otázka pro Vaše muže, kteří v Janově zasahovali? Kolik z nich, myslíte,bylo přesvědčeno o správnosti svého jednání? Kolik
z nich by šlo bydlet do služebního bytu, který by byl v Janově? Děkuji za JASNOU odpověď, jaký rozdíl je mezi právy a povinnostmi "bílých" a"černých" ?