Procházková: ČT porušila zásady veřejné služby dané zákonem

Lenka Procházková, zástupkyně iniciativy Nezávislá média, přednesla na jednání Rady ČT stížnost na ČT, na porušení zásad veřejné služby.

25.leden 2015 - 21:03

Česká republika je sekulární stát, který se neváže na žádnou výlučnou ideologii ani náboženství. Osmdesát procent občanů v současné době nepatří k žádné církvi. Navzdory těmto skutečnostem došlo ke schválení zákona o tzv. vyrovnání státu s církvemi, který byl Sněmovnou přijat za nestandardních okolností dne 8. 11. 2012.

Podávám stížnost na ČT, která porušila zásady veřejné služby dané zákonem, když o obsahu zmíněného zákona od počátku informovala zavádějícím způsobem a stranila jeho propagátorům. Občanské iniciativy (např. Nezávislá média, Ne základnám a Stop církevním restitucím) se snažily suplovat roli ČT a informovat veřejnost objektivně. Už v době příprav na schvalování zmíněného zákona pořádaly četné  tiskové konference, demonstrace a seminář odborníků na půdě Poslanecké sněmovny, v němž zákon kritizovali právníci, historikové a ekonomové, avšak ČT tyto akce ignorovala, případně zlehčovala. Sama žádnou debatu s odborníky neuspořádala, ačkoliv jí to bylo mnohokrát navrhováno. Televizní koncesionáři jsou tedy omezováni ve svém právu na úplné a vyvážené informace a o tom, že zmíněný zákon prolamuje nejen únor 1948, ale dokonce ruší účinnost pozemkové reformy  (1919) a její revize 1947),  si musí získávat poznatky z jiných zdrojů.
Štáb ČT sice vysílal přenos z jednání Ústavního soudu, který projednával žalobu skupiny senátorů proti přijetí zmíněného zákona, ale po odvysílání se už ČT nevěnovala tomu, že Ústavní soud před vyhlášením připraveného verdiktu neprojednal důkazy předložené žalobcem.

Obsah zákona kritizoval i europoslanec Jan Keller. Když  v září 2014 žádal po EK odpověď na otázku, zda daňové výhody poskytované církvím, zásady finančního vyrovnání týkající se ocenění majetků, který nemůže být restituován a též příspěvky pro církve, jež mají být vypláceny během tzv. přechodného období, odpovídají zásadám přípustné státní podpory a nenarušují hospodářskou soutěž a trh EU. Eurokomisař pro hospodářskou soutěž tazateli odpověděl, že na církve lze pohlížet jako na podniky pouze v případě, že vykonávají hospodářskou činnost. K tomu, zda Římsko katolická církev podniká, se však nevyjádřil.

Nevyjádřila se  dodnes ani ČT a jako veřejnoprávní médium nezkoumá ani důsledky zmíněného  přijatého zákona na politický vývoj  v naší zemi. ČT nezkoumá okolnosti značných volebních úspěchů strany KDU-ČSL poté, co církve obdržely finanční příspěvky plynoucí ze zákona o tzv. církevních restitucích. ČT zamlčela veřejnosti i skutečnost, že členové Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny jednali 28. května 2014 ve Vatikánu o uzavření Konkordátu a že tato delegace poslanců se při setkání zavázala, že jejich strany a hnutí (ANO, ČSSD, TOP 09 a ODS) se nebudou vracet k přijatému zákonu o tzv. církevních restitucích a zamezí projednávání jeho novely. O tomto utajeném setkání českých legislativců ve Vatikánu ČT nevěděla? Anebo věděla a uvalila na informaci embargo?  

Na závěr si stěžuji na to, kolik prostoru ve vysílání veřejnoprávní televize je věnováno náboženským relacím a pořadům, které propagují náboženství. Dle mého názoru se jedná o reklamu, kterou však platí koncesionáři. Naopak mi ve vysílání chybí pořad pro ateisty. ČT sice tvrdí, že ateistické jsou všechny pořady, které nejsou náboženské, ale to je nepravda. Smyslem ateismu je kritika náboženství a kritika církevních praktik! V rámci ateistického pořadu by se občané mohli dovědět, co je to Konkordát a jak jeho přijetí ovlivní život v zemi. Zjistili by, že kanonické právo má vyšší právní sílu než zákony republiky a na základě těchto poznatků by mohli vyvinout úsilí směřované proti přijetí smlouvy s Vatikánem. Nemá-li člověk dostatek kvalitních informací, nedokáže se správně a včas rozhodovat a stává se rukojmím politické zvůle.

Na poznámku jednoho z členů Rady ČT, že i odpůrci zmíněného zákona se na obrazovce ČT objevili a že já sama jsem byla před dvěma lety hostem v pořadu Hyde Park, namítám, že Hyde Park je alibi. Sledovanost tohoto pořadu je poměrně nízká, zatímco každodenní tok zpravodajství ovlivňuje veřejné mínění a průběžně s ním  manipuluje, dodává Lenka Procházková.