Svržení Janukovyče „byl ve skutečnosti nejdrzejší puč historie“
Ředitel stínové firmy CIA: Svržení Janukovyče „byl ve skutečnosti nejdrzejší puč historie“
- Vytvořeno 21. 12. 2014 16:02
- Zobrazeno: 8395
George Friedman, který je zakladatelem a ředitelem Stratforu, ‚stínové firmy CIA‘, 19. prosince v interview s ruským magazínem Kommersant prohlásil o svržení ukrajinského presidenta Viktora Janukoviče, k němuž došlo 22. února 2014:
„Byl to ve skutečnosti nejdrzejší puč historie.“
Možná, že to fakt říká, protože to video, které je nahrané na Webu, to tak ukazuje, ale tohle jeho prohlášení odporuje popisu prosazovanému Bílým domem v USA a Evropskou unií, i Západním tiskem, který to popisuje tak, že svržení Janukoviče bylo naopak jen důsledkem těch více než 5 miliard $ postupně od roku 1991 vynakládaných americkou vládou na zavedení ‚demokracie‘ na Ukrajině.
Friedman dále říká, že:
„Ruské orgány by nemohly tolerovat situaci, v níž by Západní ozbrojené síly byly přítomny na Ukrajině jen stovky kilometrů od Kurska a Voroněže,“ a že cílem USA je, „udržet v Evropě rovnováhu sil tím, že pomáhají slabší straně,“ kterou, jak říká, je Evropa.
Dále říká:
„Spojené státy považují za nejnebezpečnější potenciální alianci tu, která by mohla být mezi Ruskem a Německem. To by byla aliance německé technologie a kapitálu s ruskými přírodními a lidskými zdroji.“
Takže: USA se pokouší vyvolat nepřátelství mezi Němci a Ruskem. To je oba oslabí. To by však nebyla žádná „rovnováha sil“, nýbrž vychýlení nerovnováhy sil ve prospěch Spojených států. Rus, co s ním vedl interview, nevyužil příležitost, aby ho na tomto nesouladu chytil za slovo.
Friedman se držel linie americké vlády, že Rusko je pro USA hrozbou, a říkal:
„Žádný americký president nemůže zůstat nečinně sedět, když Rusko začíná být čím dál vlivnější.“
Řekl, že to zvláště platí o Středním východě a týká se to Sýrie. Pak se ale vytáčel:
„Neříkám, že to byla ruská intervence do syrského konfliktu, co bylo příčinou ukrajinské krize, to by bylo přehánění.“
K Ukrajině řekl:
„Souhrnně lze říci, že strategickým zájmem Spojených států je zabránit tomu, aby se Rusko stalo hegemonem. A strategickým zájmem Ruska je nedovolit USA přiblížit se k jeho hranicím.“
Zapomněl se byť i zmínit, že Spojené státy nejspíš už „hegemonem“ samy jsou, a to takovým, který se spolu se spojenci v NATO pokouší Rusko drtit za to, že odporuje americké hegemonii – tj. globální dominanci americké aristokracie.
President Obama měl právě k této otázce co říci, když 28. května mluvil ve West Pointu a tvrdil (s vkládáním proti-ruských domněnek i otevřeně falešných tvrzení):
„Ruská agrese vůči bývalým sovětským státům znervózňuje kapitál v Evropě, zatímco ekonomický vzestup Číny a její vojenský dosah znepokojuje její sousedy. Od Brazílie po Indii vzrůstá střední třída a soutěží s tou naší. … Spojené státy jsou a zůstanou jediným nepostradatelným národem. Tak tomu bylo ve století, které uhynulo (znamená to „uplynulo“, někdo v Bílém domě dost dobře nerozpoznal rozdíl mezi ‚uplynutím‘ a ‚uhynutím‘ a nedochází mu to ani o šest měsíců později) a bude tomu tak i ve století následujícím.“
Takže: Americký president říká absolvujícím kadetům ve West Pointu, že USA jsou jediným hegemonem a zůstanou jím přinejmenším sto let. Tohle pro ně byl rozkaz k nadcházející misi od samotného amerického presidenta, jejich velícího komandanta zastupujícího americkou aristokracii (v tomto údajně ‚demokracii‘), pro kterou budou bojovat a zabíjet, a někteří z nich nejspíš i umírat, nebo se pro změnu nechají na doživotí zmrzačit.
Friedman to uzavřel tvrzením:
„Je jasné, že Rusko s Krymem neudělá žádné ústupky. Věřím ale, že by se při zásobování tohoto poloostrova mohlo potýkat s vážnými problémy. Ovšem Moskva nemůže ustoupit ani od některých svých požadavků ohledně Ukrajiny. Nemůže dovolit, aby se na Ukrajině objevila Západní vojska. To je pro Moskvu noční můra. … K tomu ale už dochází, sice pomaličku, ale dochází. A to bude cosi, co Rusko neakceptuje… USA to nesměřují ke kontrole nad Ukrajinou, je ale důležité, aby ji nekontrolovalo ani Rusko.“
Zase se tu opakuje představa, že Amerika neusiluje o získání převahy nad Ruskem – že USA nemají žádné hegemonické záměry, že je to jen „rovnováha sil“, a to i přes pověření od Velícího komandanta proneseného před pár měsíci ke svým vojákům, že mají prodloužit americkou hegemonii o další století.
Řekl, že tento převrat na Ukrajině byl pučem zaměřeným proti Rusku, pak ale svá prohlášení uzavírá tím, že Rusko je hegemonické, avšak USA nejsou, což si odporuje.
Pan Friendman byl zřejmě nervózní, aby neztratil svůj kšeft u americké vlády kvůli přílišné upřímnosti, ale i tak byl až moc upřímný o tom puči, a vnitřní rozpory v jeho tvrzeních mu vůbec nepomohly. Snad věřil, že velkou většinu lidí lze oblbnout jako Američany se „Saddámovými zbraněmi hromadného ničení“ a jako je pořád ještě oblbují s „mučením, jehož cílem je nalezení pravdy,“ přičemž nic z toho pravdou nikdy nebylo, ale u všeho takového aristokracie chtěla, aby v pravdivost toho lid uvěřil.
Zjevně o něm soudí tak, že: Blbci se nikdy nepoučí, takoví jsou a nadále budou bez ohledu na to, kolikrát jsme je oblbli v minulosti. Možná, že i George Friedman spoléhal na tohle pravidlo. Proč ale říkal věci, které jsou sice pravda, ale jeho chlebodárci o nich říkají, že není? Že by tenhle ‚expert na vyzvídání‘ nakonec sám postrádal zvídavou inteligenci? Pokud je tomu tak, tak oblbnul americkou vládu, aby si myslela, že ji má: a úspěšně.
Zde je pokus zabývat se stejnou problematikou jako Friedman, ale bez vnitřních rozporů