Nejlépe je dodat proruští separatisti a tudíž vlastně Moskva. I tom mudroval bývalý ministr obrany a pan Evropa (známý spíše pod přezdívkou „pan ProMoPro“) Alexandr Vondra a současný ministr Lubomír Zaorálek v pořadu Václava Moravce. Ačkoliv se nechtěně vyslovilo i slovo „pravděpodobně“, měli oba pánové a moderátor jasno. Byli to povstalci, kteří spustili smrtelnou salvu.

A znovu, tvrdí to Velká Británie v Radě bezpečnosti OSN, tvrdí to americká administrativa a tvrdí to vláda Petro Porošenka, takže to musí být – pokolikáté už? – pravda. Až na to, že to pravda být nemusí.

Popírají to logicky povstalci, ale hlavně, pozorovatelé OBSE si vinou povstalců nejsou jisti. Snad jako jediná mezinárodní organizace v místě. Ale kdo by je na Západě poslouchal. Je velice obtížné prodrat se oboustrannou propagandou, ale v mainstreamových médiích zní pouze jeden hlas. Těch, kteří stojí za názorem kyjevské moci.

My do Mariupolu nedostřelíme, je to další provokace 

Porošenko neustále hlásá, že není alternativa k minským dohodám, že nevidí na východě Ukrajiny vojenské řešení. Asi proto vyhlásil další, pátou mobilizaci a hodlá postavit čtvrtmilionovou armádu. Proto asi ukrajinská armáda s spolu se zdivočelými polonacistickými jednotkami spustila novou ofenzivu proti silám Doněcka a Luhanska a zjevně tak minskou dohodu o příměří (které bylo sice narušováno z obou stran, ale přece jenom demarkační linie a jakýsi relativní klid zbraní se dodržoval) zcela jednoznačně porušila! Rada Bezpečnosti OSN nejednala, ani mimořádné jednání evropských lídrů se nekonalo a ani Barack Obama nepozdvihl obočí v náznaku údivu! Když útočí Kyjev, tak je zřejmě prolitá krev v pořádku.

Nejdříve ukrajinská armáda dobyla Doněcké letiště, aby ji následný protiútok povstalců zahnal zpět a dostal do vážných potíží. Pokrytectví a zaklínání se minskou dohodou se stalo přímo základem rétoriky Porošenkovy vlády, která již několik týdnů soustřeďuje do konfliktní oblasti masu vojáků a vojenské techniky. A jen tak bokem se mírotvůrce pochlubil, že se armádě podařilo zlikvidovat okolo 600 povstalců za poslední dny.

V souladu se dřívějšími prohlášeními o zničení Rusů, „podlidí“ na východě Ukrajiny (jak je pěkně označil Jaceňuk) to byla především ukrajinská armáda, která se dopouštětla a dopouští válečných zločinů ostřelováním civilních domů zakázanými kazetovými bombami z letadel, děl a raketometů.

Pokud by Kyjevská vláda měla zájem na dodržení minských dohod, dnes už by byly těžké zbraně odsunuty za linii, odkud by nemohly zasáhnout civilisty. Nedošlo by k hrůzám u Volnochovy, na trolejbusové zastávce v Doněcku a nyní v Mariupolu (na boeing s 300 mrtvými se už ani nevzpomíná).

Vinu na tom nese kyjevský režim. Pokrytecky vyhlašuje státní smutek za mrtvé v Mariupolu, ale bez povšimnutí ponechal pět desítek mrtvých v oděsském Domě odborů, a další v desítky mrtvých civilistů v autobusech a zastávkách.

 A zvláštní vinu na ukrajinských krvavých jatkách nese tzv. demokratický Západ.Tím, že umožnil, respektive prosadil, uchopení moci bezkrupulózním dobrodruhům, zlodějům, ultranacionalistům, a také vysloveně nacistickým kriminálním živlům.